Památky v okolí

U nás políbily múzy mnoho malířů, sochařů i muzikantů. Zvučná jména jako Ignác Raab, Arnošt Hrabal, Alois Kalvoda, Karel Žádník, Ondřej Zahner, Vojtěch Pernica a další patří ke známým umělcům, kteří poznamenali naši kulturu. Naše krajina je na památky nesmírně bohatá, právem si toho vážíme. Krajina, která čeká na odhalení, určitě probudí Vaši fantazii.

Národní kulturní památky – hrad Buchlov a zámek Buchlovice, kostely sv. Martina, kaple, kříže a boží muky. Tím vším je požehnána naše krajina. Je to výraz kulturního liberalizmu a duchovní otevřenosti, ale také zbožnosti prostého lidu.

Hrad Buchlov

Z dominantní hradby chřibských lesů na severozápadním horizontu moravského Slovácka vystupuje trojvrší Holého kopce, Modly s kaplí sv. Barbory a strohá silueta Buchlova.

Kaple sv. Alžběty

Kaple sv. Alžběty, dříve sbor Jednoty bratrské, v současnosti slouží účelům smuteční obřadní síně. Dobu jejího vzniku přesně neznáme. Jedni připisují stavbu do roku 1519.

Kaple sv. Barbory

Vznik první zdejší kaple můžeme klást do 13. století. První písemná zmínka o Barborce, jak je kaple lidově zvána, pochází z roku 1412. Buchlovický katolický farář Benedikt tehdy vedl spor o kapli s velehradským opatstvím.

Kostel sv. Martina

Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla patrně ve 13. století. Podací neboli patronátní právo ke kostelu patřilo nejprve místním zemanům a vladykům, od roku 1540 pak majitelům buchlovského panství. První zpráva o farním patronátu pochází z roku 1398.

Letovisko Smraďavka

Bývalý lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže jsou nejstaršími stavbami lázeňského letoviska na Smraďavce. Oba objekty byly postaveny mezi léty 1670-1680 tehdejšími majiteli buchlovského panství, barony Petřvaldskými z Petřvaldu.

Zámek v Buchlovicích

Známá pověst vypráví o buchlovském hradním pánu Janu Dětřichovi z Petřvaldu, který prý nechal postavit buchlovický zámek manželce Anežce Eleonoře z Colonna-Felsu, aby jí připomínal příjemný slunný pobyt v obdobné stavbě v její rodné Itálii.