Hrad Buchlov

Založení hradu a jeho stáří zůstává poněkud zahaleno a bývá posouváno někde před polovinu 13. století. Původní objekt byl tvořen dvěmi hranolovými věžemi, jižním jednopodlažním palácem a pozdější přístavbou raně gotické kaple. Ta byla opatřena zdobenými kamenickými články s kamenickými značkami tehdejších mistrů, shodnými se značkami na článcích nedaleké velehradské baziliky, založené moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem již počátkem 13. století.

Název Buchlova se objevuje poprvé v přídomku se jménem Protivy, zastávajícího zde patrně místo purkrabího, vedle něhož zde vykonával funkci správce okolních lesů, polí, luk a rybníků Albert ze Zdounek. O následujících jménech spojených s Buchlovem listinné prameny mlčí a až roku 1356 čteme o Havlovi z Buchlova a o buchlovském purkrabím Hartmanu ze Střítěže. Z dalších zpráv předpokládáme držení hradu, coby královského zboží, moravskými markrabími až do samého závěru 14. století. V politicky nestabilních dobách, za vlády krále Václava IV. na rozmezí 14. a 15. století, začal být Buchlov, jako řada ostatních hradů, postupován markrabětem do zástavy jeho věřitelům, k nimž pravděpodobně od roku 1422 patřili bratři Hanuš a Jindřich z Lichtenštejna. Poté se objevují jako zástavní pánové hradu další příslušníci téhož rodu, bratři Jiří, Jan, Kryštof, Hartneid a jejich synovec Oldřich.

Počátkem 15. století dochází k rozšíření Husova učení a husitství i na Moravu. Učení obracející se proti nastřádaným prohřeškům a hříchům představitelů katolické církve nalezlo spoustu příznivců rovněž v kraji pod Buchlovem a po vzoru českého Tábora začali tito moravští husité, pod vedením kněží Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic, budovat Nový Tábor na ostrově řeky Moravy nedaleko Nedakonic, odkud pořádali výpady do širokého okolí. Bez povšimnutí možná nezůstal ani Buchlov se silnou královskou posádkou.

Po Lichtenštejnech přichází na hrad Stibor ze Stibořic, zástavní páni z Mošnova, z Vajtmile, z Landštejna, z Postupic, Jan Boček Kuna z Kunštátu, páni z Cimburka a ze Zahrádky. Za Cimburků vzniklo na Buchlově několik reprezentačních pozdně gotických sálů, které jsou jeho chloubou dodnes. Roku 1511 obdržel hrad se všemi privilegii velmož Arkleb Trnavský z Boskovic, který jej ale pro právoplatnost stávajících zástavních práv pánů ze Zahrádky de facto nikdy nepřevzal. Skutečně prvními soukromými majiteli hradu byli Žerotínové a od roku 1542 Zástřizlové, vlastnící zboží plných sto let. Za jejich vlády Buchlov doznal zásadních změn a podoby, v jaké jej prakticky spatřujeme dodnes. V první polovině 17. století přišli Petřvaldové, kteří přesídlili natrvalo do buchlovického zámku a počátkem 19. století hrabata Berchtoldové z Uherčic. Ta hrad, jako muzeum, zpřístupnila veřejnosti.