Městys Buchlovice
MěstysBuchlovice

Zámek v Buchlovicích

Zámek v Buchlovicích

Známá pověst vypráví o buchlovském hradním pánu Janu Dětřichovi z Petřvaldu, který prý nechal postavit buchlovický zámek manželce Anežce Eleonoře z Colonna-Felsu, aby jí připomínal příjemný slunný pobyt v obdobné stavbě v její rodné Itálii.

Ve skutečnosti ale měla dotyčná přijít odněkud z Tyrol ze stejného nehostinného hradu, jakým byl Buchlov. Realizace zámku a přilehlé zahrady zásadně změnila situaci jižní části obce, kde nadobro zmizela historická zástavba statků.

Barokní zámecký komplex tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž horní, Flora, sloužila hospodářským účelům. Obě svírají čestný dvůr s centrální kašnou. Střed dolní části zaujímá oválný reprezentační sál. Jeho malířská výzdoba je opatřena dekorativním letopočtem 1701 nebo 1707, který bývá považován za rok dokončení dolní budovy. Vybavení reprezentačních a obytných prostor vznikalo během dvou století. Současnou podobu nabyl zámek až v prvních dvou desetiletích minulého století. Na venkovních i vnitřních úpravách se podíleli architekti Otmar Leixner a Dominik Fey. Autorství původního návrhu stavby z konce 17. století bývá přisuzováno několika stavitelům. Někteří uvádějí Domenica Martinelliho, jiní Jana Bernarda Fischera z Erlachu, Mořice Grimma či Baltazara Fontanu.

Spolu se zámkem vznikala i zahrada, řadící se k nejvýznamnějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu později přibyla jeho anglická část, založená, na rozdíl od předešlé, na nepravidelném střídání lučin, skupinek jehličnanů a listnanů, s významným podílem exotických dřevin. Prvními buchlovickými zahradníky byli na rozhraní 17. a 18. století Jan Matějátek a Bartoloměj Novotný. Na zásadním, odborném uspořádání 19hektarové zahrady se podíleli mezi léty 1875–1928 Bedřich Böhm a Josef Valík.

Buchlovický zámek není proslulý jen svým atraktivním vzezřením. Do historie doslova celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století jedna neblahá událost, která se odehrála právě zde, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. září 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského protějšku Alexandra Petroviče Izvolského. Předmětem schůzky byly problematické poměry na tehdejším Balkáně, o který jevily obě mocnosti zištný zájem. Výsledek buchlovického jednání se dostavil již po několika dnech. Došlo k rakouské anexi území Bosny a Hercegoviny, která stála na počátku řetězce osudných událostí, jež vyvrcholily vypuknutím první světové války v létě 1914.

Datum vložení: 27. 2. 2020 21:27
Datum poslední aktualizace: 27. 2. 2020 21:30
Autor: Ing. Miroslav Smatana

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Počasí

dnes, pátek 19. 7. 2024
oblačno 28 °C 15 °C
sobota 20. 7. zataženo 22/15 °C
neděle 21. 7. jasno 29/14 °C
pondělí 22. 7. slabý déšť 26/16 °C

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1
3
2
2
3
2
4
2
5
2
6
2
7
2
8
2
9
2
10
2
11
2
12
2
13
2
14
2
15
2
16
2
17
2
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
2
24
2
25
2
26
3
27
4
28
2
29
3
30
3
31
4
1
3
2
3
3
2
4
3